Nehořlavý Fénix !

18. září 2010 v 1:10 | Phoenix |  Inside of diamonds
Ano ano.Nadpis nekecá...
Více pod perexíčkem :)
_____________________________________________________________________

Jak jsem říkala můj "vyšinutý" proces spalování sebe sama je jediná věc která mi zatím pomáhá si udržet ubohý zbyteček psychického zraví. Drahá paní Psycholožka mě pozvala na testy,zopakovala mi "nesmíšsitotakbrát,nesmíš-si-to-tak-brát,nesmíšsitotakbrát".Přitom co mi přednášela tuto památnou větu jsem uvažovala nad třemi věcmi najednou.
První bylo jak jsou dy diamanty krásně tvdé a že já musím být ještě tvdší což znamená že doopravdy nevybouchnu jako vesuv,nepopadnu tu prázdnou židli co je vedle mě a neotřískám jí té ženské o hlavu.Ne to by žádná Diamond-Ladie neudělala!
 Druhou bylo: Doufám že mám v kabelce něco sladkého.Jinak mě raní infarkt.Chci KAFE!otřebuju Kofein,spoustru kofeinu.Tolik kafe a sladkostí že by vesnici v rozvojovém státě afriky vystačila tato zásoba nejméně na týden!
 třetí věcí bylo poznání,že jsem tak rozčílená že pokud promluvím bude to poslední věc kterou psycholožka uslyší.Vzteky jsem ani mluvit nemohla!
jak už jsem jednou psala...Vším čím mě v MadHousu vytočí,tím se zpětně zabívám.Analizuji jejich a svoje reakce a vytvářím si v mysli modelové situace ...Pracuji na procesu sebezdokonalování.Jsemjako  stroj který se učí!
Spalování není fyziologický proces mého těla,ne nemyslím tím funkce mého metabolismu,likvidaci přijmutých calorií...nic takového...Spalování souvisí s mojí přezdívkou tady na Blogu.PHOENIX...Česky psáno Fénix...Ano..všichni víme co to je.
Takový ten sličný pták ohnivák co když si přijde poněkud znavený,nebo zdeptaný,či přestárlý,prostě se spálí a sám ze svého popelu povstane..Mladý Svěží,Natěšený na život... Taky se takhle "spaluji".
Ne opravdu není nutné volat hasiče.
 Prostě uteču na místo kam nikdo nechodí a boxuju do stromu,představujíc si že boxuju do:
Matky,Ředitelky,Drahouška Ex,Jiného Drahouška Ex,Spolužáka I,spolužáka II,exspolužačky I, ex spolužačky II, a do mnoha dalších...Pak si sednu na skálu,pokochám se výhledem na Prahu,alespoň na minutku za týden,měsíc... přeztanu přemýšlet uvolním se eventuelně dýchám tak abych nefuněla neb nedaleko na stromě ode mne sedí krásná a roztomilá veveruška,pokud tam nesedí tak nahlas funím jako bych chtěla vyfuňet všechen ten stres... No, a když už jsem si jistá že v dohledu,dosahu či doslechu není nikdo kdo by mohl o mém jednání vypovídati...Vyřvu se,vyječím se zanadávám si.Pak se rozpláču,po té co si zapláču zakážu si sebelítost...A pak se uklidním,pustím si do MP3 nějakou píseň pro Diamant a po té ci mi alespoň trochu splaskne pláčem oteklý obličej spokojeně odkráčím,či odklušu zpět k domovu.
No a to je můj veleúžasný proces spalování. Místo toho abych si na každém vylila své negativní emoce,které by ale tomu dotičnému polévanému patřily,neb by je ve mě vyvolal on ,každému co jeho jest, a byla "v poho" dusím to v sobě,nervuju se snahou nevybouchnut a pak sama sobě nakukávám něco o Fénixech a Spalování.
A nejhorší na tom je že za celé září jsem se "správně nezpopelnila" ani jednou.Jo.Sice už jsem dvakrát shořela o matice.(zrovínka včera to bylo naposledy)
Shoření..To je prostě hysterický záchvat.Už to nevydržím.Všechna ta negace kterou  do mě všichni lili po litrech se vyvalí ven jako Láva ze sopky...a teče.Řvu,Ječím,Křičím,po tváři se mi hrnou slzy,přez rty se mi valí "slušné nadávky"
(ano i když hořím,dávám si pozor na pusu!To je informace pro tebe drahá krutosestro!)
V nejlepším případě mi praskne žilka v oku.Dnešní Matematika je ukázkovým případem Shoření které by mi mohli závidět všichni Fénixové světa.
 Chtějí po mě abych vypočílala kolik budu mít y litrů x %-ního roztoku a kolik hodin mi bude trvat vydláždit Aulu vysoké školy když na to první den budu mít dva zdeníky kteří prohlásí že jim to bude trvat 2 dny, na čež jim po třech hodinách(co už makaj) přidám dalšího kamaráda zedníka-dlaždiče . No pro mě za mě ať si to dělaj třeba osm dní! Je to písemka na deset minut  píšeme ji každý den (každý den s jinýmzadáním,prosím) a pokaždé se známkuje.To je radost...to budu mít ale kulatou matiku!
Zrovna když Vakuem které mám v hlavě pokaždé když držím v ruce test proletěl z neznámích končin výsledek...Zazvonil mi Telelfon.
Aby jste věděli co se dělo,volala mi maminka které jsem o přeztávce posílala textovku
"pošli mi SMSkou číslo na Bráchu.Díky XY"
Telefon jsem vypnula,kalamita zažehnána,ale Šunka(Matikářka) to věděla stejně tak že už jsem byla vynervená.Pak mi došlo že jsem zapoměla výsledek! Výsledek první slovní úlohy kterou se mi tento školní rok povedlo vypočítat!Klepala se mi ruka, a jak mě to rozčílilo praskla mi žilka v oku.No a praskla mi tak skvěle a tak bolestivě až jsem si slzami promáčela sako,písemku a ještě si triko polila svým milovaným a posvátným kafem na které se mi někdo sápal.
A to už bylo na mě vážně moc!Schovávala jsem vlastní slzy lítosti a bolesti do saka,a ve spáncích mi pulsovala krev jako kdybych měla dostat infarkt.Hlavu mi svíral imaginární svěrák,a bylo mi mdlo,točila se mi hlava a před očima mi (nejspíš kvůli prasklé žilce) poletovaly mžitky.

No..A to je asi tak vše co jsem chtěla říci... Vaše Labilní Phoenix a její oční žilky praskající na pozdrav...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Případné zdroje by měly být v popisu obrázku.Často si některé ilustrace vytvoříme samy.
U těch popisky nejsou.Zajímavé fotky máme z DeviantArtu.Jejich autor je u nich uveden v popisku.
Děkujeme za pochopení.

Na veškeré zde zveřejněné texty,vyjma označených citací se vztahuje autorský zákon.
Kopírování(bez ikony) zakázáno!