Má oblíbená kniha? Pochopitelně, že ta moje.

5. prosince 2010 v 20:12 | Angel Enigma |  *Téma Týdne*
     Podle čeho se pozná oblíbená kniha? Podle toho, kterou nejvíc čtete? Nad kterou nejvíc přemýšlíte? Ke které jste se vrátili nejvícekrát? Ze které si nejvíc pamatujete? Na kterou jste vymyslelo nejvíc pokračování? Která vás drží nad vodou?
     Na tohle je pro mne jediná jistá odpověď - ta moje.
V rámci možností uspořádaný souhrn mnoha napsaných, mnoha rozepsaných a mnoha vymyšlených kapitol, aktuálně zabírajících na mém počítači rovných 1 056 768 bajtů Wordového a Blokového formátu, jsem začala psát třetím ročníkem na gymnáziu. Před nimi následovaly dva romány - z jednoho jsem napsala celý sešit, z druhého pouhých dvacet stránek, jeden komix o velikosti třech bloků a jedna kniha pro děti, která se zasekla na momentu, kdy jsem měla v postavách -zvířátkách na cestě napříč Evropou- zmatek sama.
        Pak jsem se konečně dostala ke svému vysněnému krimi-žánru. Jednotlivé kapitoly spolu nesouvisejí natolik, abych do nich mohla zakomponovat naprosto veškeré aspekty mého života, všechny lidi, všechny své problémy, zhmotnit všechna svá alterega a zaznamenat své myšlenkové pochody; zároveň spolu ovšem souvisejí natolik, aby mě probíhající příběh de facto na pozadí, ústící v poslední třetině každého jednotlivého dílu, stávajícího ze dvaceti kapitol (každá po 10ti až 14ti stránkách),držel v jedněch kolejích, nedovolil udělat z díla příběh nesouvislý a rozházený a donutil mě směřovat k nějakému cíli a postavy stále vyvíjet.
Dala jsem si závazek, že pokud celou práci někdy v životě dopíšu, tak ji vydám. Pochopitelně pod pseudonymem. Pokud ji někdy nějaké nakladatelství vydá, nepochybně skončí v Levných Knihách.             Ale...uvidíme, uslyšíme.  Podstatné je, že to stejně patrně nikdy nedopíšu. Postavy jdou pořád dál, příběh je jako živý organismus, a jeho ukončení by znamenalo jeho smrt. Literárně je takový příběh k ničemu, ale autorsky z něj mám radost, protože ano, je to má nejoblíbenější kniha.
Zatím se mějte a zůstaňte s námi.
PS: Že byste chtěli vědět, jak se moje kniha jmenuje? Tak to vám nepovím. Zatím jsem jí nedokázala vymyslet odpovídající název :)

Dreams are like a rainbow. Only idiots think, there is something shiny and sparkling what you can just easily pick up and take.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 matanov matanov | Web | 5. prosince 2010 v 20:24 | Reagovat

Páni, dobrý článek :) Když jsem viděla název blogu před tím, než jsem klikla na odkaz (prosím, neuraž se), tak jsem si říkala: co / no to zase bude... Ale spletla jsem se. A jsem za to ráda. Opravdu moc pěkný článek.)

2 Angel Enigma Angel Enigma | Web | 5. prosince 2010 v 20:26 | Reagovat

Děkuju, nic neuráží, sama sem přišla na to, že ten smajlík je tam pěkně "debilní". Děkujeme za koment, zachovejte nám přízeň, umíme i víc pěkných článků :)

3 edithhola edithhola | E-mail | Web | 8. prosince 2010 v 12:38 | Reagovat

Taky me to zaujalo. Nekdy mrknu na tve kapitoly z knihy ... mas je pod nejakou rubrikou?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Případné zdroje by měly být v popisu obrázku.Často si některé ilustrace vytvoříme samy.
U těch popisky nejsou.Zajímavé fotky máme z DeviantArtu.Jejich autor je u nich uveden v popisku.
Děkujeme za pochopení.

Na veškeré zde zveřejněné texty,vyjma označených citací se vztahuje autorský zákon.
Kopírování(bez ikony) zakázáno!