It´s good day to die...

25. ledna 2011 v 14:30
When you know the reason why...
"Jsem k ničemu."
"Nikdo mě nemiluje."
"Nemám tu pro koho být."
"Co se stane když zmizím? Nic!"
"Není jiné východisko."

Každého alespoň jednou v životě napadlo, že už nevidí cestu dál ani zpět. A kdo říká že ne, napadá ho to častěji než si myslí. 
Statistiky proto vypadají opravdu hrozivě, ale ve skutečnosti jen 5% z lidí co o sebevraždě mluví se ji opravdu pokusí spáchat.

Podle křesťanské víry nemohli být sebevrazi pohřbeni na církevních hřbitovech, protože připravili někoho o život - i přesto, že sebe.
A noble sacrifice. 
When duty call, you pay the price 
For the federation I will give my life
Toliko k faktům.
Ano, svět se nezboří když se zabijeme. Ano, je pravda že za pár let už si nikdo nevzpomene.
Na druhou stranu, každý člověk má zakódováno vědomí toho, že vždycky je možnost, že bude líp. Ti, co jsou na škole opěvovanými jedničkáři nekončí obvykle dobře. A tak je to vždycky.
Já osobně mám na tohle další výhybku vlastní psychologie.
Samozřejmě, že bych věděla proč. Samozřejmě, že bych věděla jak. Ale neudělám to. Proč?
Protože tím bych se vzdala. Vzdala bych svůj nekonečný boj se životem a nechala kontumační vítězství těm všem, kteří se snaží mi život vzít - myslím pochopitelně obrazně, nikdo mě se sekerou nehoní 
To je taky důvod proč neodejdu z Lairu. Prostě nechci nechat těch 30 obličejů pošklebovat se nad mojí akademickou sebevraždou. Protože by jim to udělalo radost. Ani jeden z nich v životě neudělal radost mě. Pořád lepší bojovat s příbojem než si plácat hrady z písku.

Jinak osobně jsem v případě mých přátel na úvahy o sebevraždách citlivá - Bea ví. Před pár lety jsem v případu jiné slečny už sedala do auta, když mi napsala, že počítač nevypadl proto, že si něco udělala, ale proto že vypli proud. Což jí ostatně donutilo situaci řešit a na svoje problémy zapomenout. Může se vám to zdát necitlivé, ale já volím teorii proplesknutí. Když má někdo okolo vás hloupé úvahy, proplesknout. Fyzicky nebo slovně, to už je vaše věc. Jde o to se vzpamatovat. Protože náhoda je blbec a nikdy nevíte, kdo zrovna bude zapadat do těch 5%.
Takže pamatujte že vždycky je možnost jak z toho vyjít s grácií. Mějte se krásně a - 
Proč vytírat pokoj od stolu ke dveřím abychom do něj pak hodinu nemohly, když ho můžeme vytřít od dveřím ke stolu a nikdo pak nemůže hodinu otravovat nás?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Luis Luis | Web | 25. ledna 2011 v 17:13 | Reagovat

Já má zkušenost, že sebevražedná nálada, i když mě občas postihne tak vím, že zase hezky odejde. Většinou je to otázka dnů.

Teď mě ale napadlo, že víc než sebevraždy se kolikrát bojím změnit zásadní věci ve svém životě a pak jsem kvůli tomu nešťastnej. Začarovanej kruh je to... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Případné zdroje by měly být v popisu obrázku.Často si některé ilustrace vytvoříme samy.
U těch popisky nejsou.Zajímavé fotky máme z DeviantArtu.Jejich autor je u nich uveden v popisku.
Děkujeme za pochopení.

Na veškeré zde zveřejněné texty,vyjma označených citací se vztahuje autorský zákon.
Kopírování(bez ikony) zakázáno!