Korsakov vrací úder

22. ledna 2011 v 14:34 | Silverstorm |  Inside of diamonds
Oslava proběhla, všichni přežili. Někteří i ve zdraví. Já jsem psychické zdraví pozbyla, ale vynahradím si to čokoládou. Od včerejška mám dostatečnou zásobu.

Vlastně to probíhalo docela dobře. Dospělí pili, Kluci hráli na počítači bůhvíco, holky se bavily o klucích (což je téma, které mě míjí) a já skončila s třináctiletou Barčou a dvanáctiletou Gábinou nad hrou Česko. Musím říct, že hra je to zajímavá, ale není to taková zábava, když oba své spoluhráče porazíte, necháte jim všechny kartičky které mají a stejně je porazíte ještě jednou. Ale byla to legrace.

Potom kolem desáté začali všichni odcházet a já myslela, že je to za mnou a v pořádku. Zůstala jenom rodina Horského Drahouše (i s ním a jeho bratrem). Měli počítače, tak jsem se o ně nemusela nijak zajímat. O půl dvanácté se konečně vydali domů a já se zašla podívat dolů za rodiči.

To jsem neměla dělat. Začali mi vykládat, že se s holkama vůbec nebavím a to je špatně. V čem je to špatně? Neshodneme se naprosto v ničem od zájmů přes oblečení až po každičký názor. O čem bych se s těma holkama měla bavit? Tak jsem tatíkovi odpověděla. Musím přiznat, že jsem byla trochu nepříjemná. Byla skoro půlnoc, byla jsem ospalá a vyčerpaná. Tatík mi doslova řekl: Ty máš teda zase náladu. Vážně si myslíš, že takovou holku si někdo vezme?

Teď mi řekněte, co je mu sakra do toho? Myslí si, že jsem deprimovaná, že nemám kluka. Ale tím že mě dovede k nepříčetnosti tomu nepomůže! To je pořád: Měla by ses namalovat, S takovouhle povahou se nikomu líbit nebudeš, Nestěžuj si, že nikoho nemáš, když nikam nechodíš. Já si nestěžuju! Ve skutečnosti si myslím, že můžu být sympatická v podstatě komukoliv, kdo nebude jako můj táta, protože nikdo jiný mě takhle nevytáčí. Navíc je mi sedmnáct. Se-dm-náct! Proč bych se měla zajímat o to jestli si mě někdo vezme?

Takže jak dopadla ta oslava? Všichni byli doma s nádhernými zážitky a já brečela do polštáře. Sesypala jsem se jako domeček z karet. Včera jsem tvrdila, že se nedám a zahájím ofenzivu. Moje síla byla potlačena v bitvě, která měla být vítězná a veškerá obrana se zhroutila. Dějiny Evropy se nemění. Možná příští rok. Nebo taky vůbec.

Mej in ore, verba lactis, fel in corde, fraus in factis.
Na jazyku med, slova jako sníh, v srdci chová jed, klam je ve skutcích.

P.S.: Omlouvám se, ten vztek prostě musel ven. Příště to zas snad bude legrační.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Případné zdroje by měly být v popisu obrázku.Často si některé ilustrace vytvoříme samy.
U těch popisky nejsou.Zajímavé fotky máme z DeviantArtu.Jejich autor je u nich uveden v popisku.
Děkujeme za pochopení.

Na veškeré zde zveřejněné texty,vyjma označených citací se vztahuje autorský zákon.
Kopírování(bez ikony) zakázáno!