Ostrý zub na zubním

19. ledna 2011 v 20:30 | Angel Enigma |  Inside of diamonds
Výbuch. Prásk. Rána. Všechno lítá. Falešně pozitivní umělý fíkus se rozlétavá na kousky. Odcházím středem, všechno za mnou hoří a vybuchuje. Za hlasitých zvuků Can't take me procházím přes ruiny a jednou rukou si odhazuju vlnu z čela. Zoro mstitel. S ledovým klidem mířím směrem...
"Enigmová! Nechala jste tu kartičku!"
Tak fajn. Vzali mi už i ten sen.
Dneska se mi vstávalo krásně. Ač se jindy zubařů bojím a u rovnátkové kontroly nadávám týden předem a týden potom, na dnešek jsem se opravdu těšila. Horní rovnatka jdou pryč. Po čtyřech letech jsem si prosadila svou. Už bylo na čase. Do budovy nakráčím jako hrdinný bojovník, s hlavou vztyčenou a samolibým úsměvem na rtech. Osud je svině. Odcházím s čepicí hluboko zaraženou do obličeje a nejtěžšími kalibry ve sluchátkách. Nechápu to. Už ráno mě napadlo, že v tom bude zrada. Že přece dospělý chlap ze dne na den nepovolí mě, i když diamondce. Vynadala jsem si za paranoiu.
Zrada přišla. Protože jsem jí nečekala, neměla jsem náhradní plán. Blbej nápad. Protivník ten plán totiž měl.
Nezbylo mi nic jiného než přijmout porážku. Trikem falešných vavřínů, které jsem zatím tak mistrně neviděla použít nikoho kromě sebe, mě nechal v blaženém přesvědčení vítězství. A já, kráva-promiňte mi ten titul, jinak si ale říct nedokážu-jsem si sem pro to vítězství jela. Bez záložního plánu. Protivník se celou hodinu tvářil, jako že si je své porážky vědom. Mělo mě to napadnout. A pak nastala taková ta situace ve dveřích.
"Enigmo? Přijedeš sem zítra a vyzvedneš si tu něco jako tohle."
Zaprvé, jsem dost stará na to aby mi tykal. Tuhle poznámku jsem přešla.
Zadruhé, zítra uzavírám klasifikace ze tří předmětů. Tuhle poznámku už jsem nepřešla.
"Jestli tam nepůjdu, neuzavřou mi známky."
"Jestli nepřijdeš sem, zuby se ti vrátí do původního postavení" Do polemiky o rozdílu důležitosti těchto faktů jsem se už ale nedokázala pustit.
A třetí poznámka-nebudu na zubech nosit chránič na rugby. Ne. To je jak z bláta do louže.
Takže systém dosáhl svého. Vypadám jak idiot. Nesplním klasifikaci. Prohrála jsem. 
Tak všichni hergot spokojený?
Ještě nevím, jak budu celou situaci řešit. Zaprvé, smířím se s prohrou. Nemůže být každý den posvícení, to přenesu přes srdce. S faktem že vypadám jako kobyla se taky nějak vyrovnám. Na jarních prázdninách holt asi nikoho nezbalim, to se přežije. A pak nějak vymyslím ten čas na zítra. Kdyby někdo věděl, jak se dostat z lairu na kraj Prahy a zpět v pěti minutách, dejte vědět. 
To se zvládne. Už mi přestali házet pod nohy klacky, sehnali si granáty. Ale žiju. A to je hlavní. Tak žijte taky a mějte se...
Proč vytírat pokoj od stolu ke dveřím, abychom do něj pak hodinu nemohly, když ho můžeme vytřít od dveří ke stolu a hodinu nemůže nikdo otravovat nás?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Případné zdroje by měly být v popisu obrázku.Často si některé ilustrace vytvoříme samy.
U těch popisky nejsou.Zajímavé fotky máme z DeviantArtu.Jejich autor je u nich uveden v popisku.
Děkujeme za pochopení.

Na veškeré zde zveřejněné texty,vyjma označených citací se vztahuje autorský zákon.
Kopírování(bez ikony) zakázáno!