Za bouří se povídají pohádky

8. ledna 2011 v 16:09 | Silverstorm |  About Diamond-People
Řekla jsem si, že svou nemoc se pokusím využít prakticky a napsat něco málo o sobě. Možná něco víc, mám na to dost času.Berte to trochu jako pohádku bez děje.

Takže bych začala od začátku. Já jsem Silverstorm. Miluju draky a někteří z mých kamarádů mě k nim přirovnávají. I když nechrlím plameny (většinou). Ještě před nedávnem by mě ani nenapadlo, že bych mohla přispívat na blog. Ale (jak jste možná pochopili nebo pochopíte) občas mi trochu rupnou nervy z událostí na Lairu nebo v mém domově. Na Lair naštěstí chodí i Angel Enigma. Paradoxně jsme se poznali prostřednictvím Jezinky, ze které asi šílíme obě. A celé okolí k tomu. No a právě Angel Enigma mi nabídla se tady tak trochu ventilovat, a taková nabídka se neodmítá (aspoň už nemusím doma rozbíjet talíře).

Tak jsem se tedy ocitla na blogu. Dobře. Ale kdo se to na tom blogu vlastně ocitl?

Na první pohled jsem tichá, trochu konzervativní dívka, která nepoužívá žádná sprostá slova, ale nenechá si nic líbit. Na svojí generaci jsem až příliš dobře vychovaná, oblečení nosím příliš málo vyzívavé, jsem příliš málo přátelská, příliš málo mluvím, příliš málo se zapojuji do kolektivních činností, mám příliš vznešené držení těla a příliš málo se usmívám. Hodně lidí tvrdí že první dojem je velmi důležitý. Málokdy bohužel bývá pravdivý.

Takhle se totiž jevím lidem, kteří mě neznají, nikdy dřív neviděli, už nikdy neuvidí. Nebo mým spolužákům, kteří jsou na tom podobně, ale mají delší časový úsek. Jsou to moje mimikry, obraná taktika a hradba. Proč? (Myslím, že vám to můžu říct, protože, upřímně, koho z vás kdy potkám?) Já se bojím. Někde uvnitř mám tichý hlásek, který se třese strachy, že mu někdo ublíží. Kdyby se mu něco stalo, zcvoknu. Takže tenhle hlásek chrání silná osobnost, chování dámy, odtažitost a to všechno. Ovšemže existuje způsob, jak se pod tu skořápku dostat, ale je to dlooooouhá cesta. Plevelu to trvalo pět let a bylo jich hodně. Jezinka šla hlavou proti zdi a kupodivu to přežila, ale to obvykle není dobrý nápad.

A co našli pod lesklým obalem odtažité dámy? CVOKA! ŠÍLENCE! Potrhlou holku trpící záchvaty smíchu a kašle. Děvče, co čte staré kovbojky, hraje si s legem a fascinují ji natahovací autíčka. Hloupou, co se usmívá když má pohorky plné vody, nebo rukavice plné sněhu, nebo obojí. Dvěma slovy? Našli tam Malé dítě. Malé dítě, překvapené vším co vidí okolo a nevychází z údivu. Malé dítě, které nikdy nechce dospět. Malé dítě, které sedává za oknem na schodech a pozoruje nádherné stříbrné blesky jak křižují oblohu.

Našli tam Mě.






No, dost bylo sentimentu. Asi je to trochu osobnější, než to mělo být, ale nechám to tak. Však vy si to nějak přeberete. A pamatujte si, že pokud něco z toho chcete vzít a použít proti mě, budu se bránit zuby, nehty(a pěstmi a kopanci a samozřejmě důslednými právními pákami a jinými prostředky jak vás umlčet). Jsem totiž hlavně nebezpečná mrcha. A to bez legrace.

Vaše Silverstorm
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Případné zdroje by měly být v popisu obrázku.Často si některé ilustrace vytvoříme samy.
U těch popisky nejsou.Zajímavé fotky máme z DeviantArtu.Jejich autor je u nich uveden v popisku.
Děkujeme za pochopení.

Na veškeré zde zveřejněné texty,vyjma označených citací se vztahuje autorský zákon.
Kopírování(bez ikony) zakázáno!