Humorná idyla, aneb nedělní oběd

7. dubna 2011 v 16:12 | Silverstorm



Po dlouhé době zase jeden příběh z rodinného prostředí. Stalo se to o víkendu, takže mám drobné spoždění, ale to je kvůli zblázněným profesorům (končí čtvrletí a já mám málo známek, musíme si rychle ještě napsat test, yadda yadda yadda...). Ale teď už k té příhodě.

Inu, jednalo se o rodinný oběd. Tatík samozřejmě byl silně otráven, že se musí účastnit a celou cestu sýčkoval, že už to nestihneme. Oproti jeho očekávání (a k jeho smůle) jsme dorazili včas, přesně načas, nespletli jsme si den, ostatní tam byli a místa v restauraci byla volná. Když se na místo konání dobelhali i nejstarší účastníci, jal se dědeček vysvětlovat, proč vlastně oběd uspořádal (zatímco se neuvěřitelným způsobem prokousával příběhem, dělali jsme na sebe s bratrem přes stůl obličeje a snažili se nahlas nesmát). Nakonec, asi po půl hodině, se dostal k pointě, totiž že obdržel od svého finančního poradce slevenku do několika hospod (když je něco levnější, jdou moje prarodiče vždycky alespoň třikrát. Každý.) a rozhodl se jí využít u příležitosti svého svátku. Celé jídlo následně proběhlo vcelku idylicky. Ve vedlejší místnosti hrála harmonika populární ruské písně, kdosi k nim německy prozpěvoval, u našeho stolu vzniklo nezávisle na sobě několik rozhovorů, a všichni jsme se měli dobře. Z mého místa, mezi mamkou a tetou, které jsou z rodiny nejhlasitější, jsem byla schopná sledovat vždy několik rozhovorů najednou a do některých se i zapojit. Tak jsme během dvou hodin vyřešili všechno od finanční krize, přes nedávné pohromy v Japonsku, politickou situaci v Evropě a náboženství blízkého východu až po utržený knoflík na dědečkových kalhotech. Byl to skutečně velmi poučný oběd. Když jsme se potom před restaurací rozcházeli, každý na svůj spoj HrDoPr (hromadná městská doprava), rozhodl tatík, že je příliš pěkně, abychom domů jeli tramvají. Tak jsme vyrazili na Petřín a přes něj směrem k domovu. Cestou nás ještě potkal spor o lokaci petřínských teras v závislosti na dráze lanovky, ale ten pominul s nalezením řečeného objektu. A protože tatík zastával názor odlišný od pravdy, rozčílilo ho to ještě víc. Následně jsme už jen došli domů a vrhli se každý po své práci.

A proč to vyprávím? Myslela jsem, že byste se chtěli zasmát. Taky chci dál předat svoji zkušenost. Pokud si totiž nejste jisti nějakou informací, netvařte se jako by ten druhý byl úplný blbec. Může se stát, že pravdu má on, a pak budete vy blbec mnohem větší. Když se vám někam nechce, nepotvrzujte účast. Vymluvte se na něco a nekažte to svým blízkým. A když když vám někdo prokáže, že tvrdíte nesmysly, pokuste se to pochopit.

A vy si teď říkáte : A když se ti to na něm tolik nelíbí, řekni mu to, třeba to pochopí. Touché. Neudělám to. Neudělám to ze stejného důvodu proč on se účastnil a následně ze vzteku znemožnil. A co je to za důvod? Jsme totiž rodina a nechceme se hádat. Bohudík i bohužel.

Pohodlnější bývá chytit člověka pod krkem než za srdce (N. V. Gogol)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Případné zdroje by měly být v popisu obrázku.Často si některé ilustrace vytvoříme samy.
U těch popisky nejsou.Zajímavé fotky máme z DeviantArtu.Jejich autor je u nich uveden v popisku.
Děkujeme za pochopení.

Na veškeré zde zveřejněné texty,vyjma označených citací se vztahuje autorský zákon.
Kopírování(bez ikony) zakázáno!