Já jsem ostuda tramperů, já ráda operu, já ráda punk-rock

15. června 2011 v 18:58 | Angel Enigma |  Alej - Advantaged Lair of Elite Jerks



V minulých dílech jste četli - Angel Enigma neohroženě zvládá školní vodácký kurz a s hrdostí sobě vlastní hraje sama proti přesile ze spolužáků, dozoru, počasí a zákonů pana Murphyho. Dobíhá jí co jiného než vlastní organismus.
Středa
19:00 To nic není. Tak jsem sama na koupališti, no a co. Zamčená...Tma...Voda šplouchá...Dejchej, Angel, dejchej...Z poslední baterie zprovozňuju telefon a píšu a volám na všechny strany. Čtyřmi telefonáty jsem ujištěna, kolik lidí je morálně se mnou a že se není čeho bát. Jenže vysvětlujte to vlastní agorafobii, že ano. Po domluvení se se mi daří se uklidnit. Tímto bych chtěla vyjádřit velký dík Wolf, Bee-Mall, Rosalinde a Mrs.Diamond v pořadí telefonátů. Děkuju, povedl se vám nadlidský výkon.
20:00 Hopperka se vrací. Nikdy bych nevěřila, jak tuhle děvku ráda uvidím.
21:00 Upadám. Nespím, ale nejsem schopná se pohnout. Akutní vyčerpání organismu.
Čtvrtek
4:00 To, že jsem doma byl jen sen. Opět se budím zmrzlá s obličejem na igelitu.
5:00 Ale ne...
6:00 To někdo nemyslí vážně...
7:00 Kašlu na to. Musím si vnutit alespoň tu polévku.
8:00 Jediné přičichnutí k hrnku instantní kávy mi otáčí žaludek naruby a proto zkonzumuju jen suchou housku.
9:00 Abych ukázala Pseudokolektivu, že vážně chci být doma, balím stan o hodinu dřív než všichni ostatní.
11:00 Rychlík ujíždí. Skvělé. Další dvě hodiny se spolužáky v Písku a pak další dvě ve vlaku. No není to sen?
12:00 Přecpávám se sladkým. Konečně!
13:00 Usedám do vlaku a beru si sluchátka. Druhý konec sice zastrkuju do kapsy, ale chci se prostě jen tvářit jako že nezírám do nikam bezúčelně.
14:00 Ještě hodina ve vlaku...
15:45 JO! Spolužáky nechávám stát na nádraží a běžím na svůj vlak. Představa více jak dvanácti hodin bez nich je sladká.
17:06 Domov, sladký domov! Spořádám kus masa, na hodinu zaberu koupelnu a padnu do postele. Na Skypu rychle pozdravím Beu-Mall a Lorda Diamonda. Pak usínám u písniček.

Přežila jsem vážení čtenáři. Opět na síle vzdoru jsem mnohdy přes kameny, spolužáky, jezy, zákazy, vlastní organismus, ale přežila. Chce to vůli lidi, vůli. Ale tak...to jste rádi že mě máte zpět, co?
No...já vás taky ráda všechny vidím. A v tak hojném počtu, vás, kteří se přišli pobavit našimi osudy už bylo přes 20 000! Tak se zatím mějte, vážení čtenáři, děkujeme vám za pozornost a zůstaňte s námi.
Kdo hledá, stejně nenajde. Ale kdo nehledá, bude nalezen.
- Franz Kafka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Případné zdroje by měly být v popisu obrázku.Často si některé ilustrace vytvoříme samy.
U těch popisky nejsou.Zajímavé fotky máme z DeviantArtu.Jejich autor je u nich uveden v popisku.
Děkujeme za pochopení.

Na veškeré zde zveřejněné texty,vyjma označených citací se vztahuje autorský zákon.
Kopírování(bez ikony) zakázáno!