Září 2011

Lair na Angeltou

30. září 2011 v 13:53 | Angel Enigma |  Výroční Zprávy
Krásné odpoledne, vážení čtenáři! Přišel čas na mojí zářijovou summary toho, co se tady v tom blázinci stalo. Celkově můžeme hodnotit poměrně úspěch, tak si to pojďme hodit na seznam, zlatíčka.
Škola:
Konfliktů se spolužáky: Ehm, kolik bylo dní? Nekonfliktní Angel, která si nechá házet na hlavu to nejhorší, kompletně odzvonilo.
Vyhraných: Věřte tomu nebo ne, ale většina.
Absencí: Týden plus tři dny.
Konfliktů s profesory: Žádné. Angel je nějaká podezřele...angel Mrkající
Známky: 2,2,1...Nebojte, ve šprta se neměním. Prostě jsem měla kliku.
Rodinka:
Pohoda, jazz. Za týden co jsem byla fyzicky doma jsme se nesežrali, takže hurá.
Zájmy záliby: Ragnarok, opět oživené psaní, cyklistika
Knížka měsíce: Steinbeck, Na východ od ráje. Na to že je to klasika...fakt docela dobrý!
Písnička měsíce: Blbá otázka. Made of Stone, pochopitelně. Kdo jiný by mi pomáhal být tím, čím jsem.
Seriál měsíce: Expozitura. Nova po kriminálce Anděl, kde zjistila, že klasické CSI je v našich podmínkách prostě nenatočitelné a jediný pořádný důvod proč jsem každý díl dokoukala byl nádherný piano ending, který je na internetu nesehnatelný, překvapila. Možná proto, že je akční, že si nebere servítky, že jí vypráví slečna jako retrospektivu - geniální věc, vážně. Ovšem nesmíme zapomínat na House VII., který má také grády, ale o tom až jindy.
Pro co žiju příští měsíc: Podzimní prázdniny. Dětičky, vaše nejhodnější pomocná vedoucí je k vám upnutá natolik, že byste to až nepochopili. Jestli budu mít tendence vás sbaštit, jen samou láskou.
Úsměvný moment: Spammerka s Jane cupitající ze školy za Hopperkou. Ne, vážně jsem se pobavila.
Takže to je tak všechno. Angel jede a hned tak se ukopat nenechá. I když se o to snažíte. Loučím se s citátem Tak co. a pro příští měsíc vám posílám tohle svatosvaté moudro, které u mě platí desetinásob:
Even if you are the minority of one, the truth will be the truth.
-Mahátma Gándhí

A když mi podzimní listí po páté napadalo do kobky pustili mě z ní ven...

30. září 2011 v 5:48 | Bea-Mall |  Výroční Zprávy
Bylo nebylo ... a nic z toho nezbylo!

South zkončil.Nevyhořel, takové štěstí nemám.Tanky odjely ochutnáme svobodu.To bych to nebyla já abych se s ní neopila....

Ano, opravdu jsem ta kdrzá že začínám svou výroční zprávu za tři uplynulé měsíce tímto způsobem.A fakt jsem za to zatím od nikoho nedostala přes držku.Možná že dostanu,ale to mě nezabije.A jak praví teorie relativity.... no nechme toho...jo?

Mezilidské Vztahy:
Prosímvás řekněte mi někdo proč vždycky začínám touhle položkou? Proto že s ní začínáme všichni? Proto že je pro koně bezpečnější dát taxisův příkop na začátek steeplu? Asi jo.
Na south jsem přirazila jako růžová princeznička.Dostala jsem přes svou blond hlavinku a byla donucená dospět. Překroucením všech aspektů moderní psychologie jsem se vyhrabala ze začátku potápěla a časem začala vyhrabávat že všech srač*k které na mě ta banda zvířat, proto že výrazu lidé tvoři vyskytující se na Pe3ny-Southu neodpovídali, nakydala. Trvalo mi to celý prázdniny. Ale Here Im. A to se podržte, posaďte nebo třeba pos*rte, mě je fukeř v jakém pořadí, Here Im a né Made of Stone..
Z propadající průserářky k víceméně šprtce za měsíc? Muhahahaha!
Vybíjená bez dvou ataraxů a tříhodinovém přesvědčování sebe sama "to dáš"?
Nákupy se spolužačkou?
Vypočítaný příklad z Matematiky?!?
A tohle všechno bez zcela evidentní "Proxy server Error" v Matrixu? :D

Teprve zpětně si uvědomuji o kolik mě toho South připravil. Po dlouhém žvýkání se mi přeci jen povedlo zpolknout příliš velké sousto a jsem vážně ráda že ho můžu zapít.Jeho hořká pachuť se rychle vytrácí.
Je vážně zajímavé a osvobozující chovat se spontálně.Moci projevit svůj názor.Člověku nikdy nedojde jak skvělé je když mu někdo naslouchá dokud nezažije situaci ve které mu nenaslouchá nikdo. Teprve pak si toho začne vážit... A já si právě vážím každé blbosti.

Nuže si to shrnme:
Škola:
Zamávala jsem Southu kapesníčkem, překopala Diamant a nastoupila na Ámose.Projevily se komplexy a dřímající Genialita. Nikdo neví kde se vzala.Nikdo neví za jak dlouho zase upadne do spánku.Možná že se z něj už víc krát neprobudí. Hodlám z ní vytěžit co nejvíc. Má vulgarita a braní jména božího na darmo- za oboje je referát- mi v tom náležitě pomáhají.

Mezilidské vztahy:
Vypadlo ptáčátko z hnízda, nabilo si zobák. Co se týče pózy "jsem zná,hnusná svině používající nekalých a nekalejších praktik" mohla bych maturovat. Když ale přijde na to být milá hodná a spontální, což chci být proto že nevidím důvod nechat "Ámosáky" pikat za to co na mě nakydali "Pe3náci", jde to ...špatně. Jsem v tomhle jak malá. Malá a totálně asociální. Vyděšená a úplně na začátku.

Změny:
No, těch je taky dost.
Z outsidera hvězda, z "v kramflecích" jistý bestie do vyděšený a vyjukaný nuňinky.... Ale co je vám do toho že. V pisatelství útlum ve sféře blogové a nárůst v Naruay. Úspěšně s Enigmou jedeme i přes e-maily. Co se týče kapely po víc jak roce vztáváme z popela.Bohužel mi přijde že až moc rychle a navrch v období kdy jako vokalistka nemůžu na hlasivky.Z vokalistky vocaloidem snadno a rychle, heh..?

Zvěřinec...
O South už se nestarám.Odřízla jsem ho úplně a chvílemi se loňi zdálo že Chováč se jak beze mě, tak bez Lorieho, potažmo bez Redakce obešel.Obejde se snad i nadále.
Domácí zvěřinec je na tom o poznání lépe. RonáneQ sice není pýchou Kynologa ale to asi nebude nikdy.Blechy, rozmilá vzpomínka na prázdniny, byly vyhubeny jistojistě a definitivně. Víc zvířátek nevedeme ani vést nehodláme.Jsem samostatně fungující a mírně roztodivná jednotka, ne zverimex.

Rodinka...?
Více méně se rozpadla. Matka si stěžuje, domácí práce si porůznu střídáme, pes dělá ustavičně bordel, Foggy se neozývá, Krutobratr má přijet a jsme v Online Kontaktu, totéž platí o Krutosestře kerá má přijet z daleka.Až z Anglie... Zatím jsme všichni živí. Příští týden, pokud jsem to správně pochopila má být sjezd.Až na Foggyho všichni....Na skříni leží Mačetka,dlouuuho jsem jí neprovětrala-Muhahahaha!
Me and Myself?
No až na tu virózku teď, paranoiu způsobeno štěstím a angličtinářku je mi bezvadně. Pohádala jsem se s Loridem, Poštěkala s Phoenix, Lvici poslala do háje, Siren přeinstalovala Windovs.Jediný s kým vycházím je Angel Enigma a Naruay- mé ctěné alterego. Paranoia mě protáčí, insomnické hodnoty svou křivkou připomínají ceny zlata v posledních měsících a vlkoušové o sobě opětovně dávají vědět. V pokoji bordel, rodinka vyhrožuje sjezdem..tak aspoň že Mercedes už zmizel v prachu cest. Inspirace ubívá spolu s denním světlem a testů přibývá. Nějak se to doklepe.
Blog
Nerada to přiznávám ale hrůza.Když už se povedlo sestavit na koleni výroční oslavu- div jsem z toho nezešedivěla!- tak tohle Září bylo to nejhorší co tu kdy bylo. Až se Phoenix přes Hory a Kabely dohrabe k jakémukoli internetu je po nás vážení.Tweety a osthers ale jedou.Jen popis pod songem týdne dává jasně na jevo kde jsme zamrzli, hmm? :) Návštěvnost podle toho taky vypadá....

Loučím se s prvním měsícem a doufám že se vš zaběhne tak jak má.Články přibudou, věřte mi.Jen nám dejte čas.Prokoušeme se přikázáními, školnímy řády a přednáškami- s ironií sobě vlastní. Comming Soon.

Proroci dnes již nejsou. Nahrazují je satirici.
Gabriel Laub


Ámosi...: "Pomlč!"

24. září 2011 v 20:10 | Bea-Mall |  Ámosi "POMLČ"!
Bez úvodního článku by to nešlo?... Ale šlo.
Ale film bez Traileru by nebyl pořádnej film, ne?
No tak s chutí do toho, půl je hotovo!


Pět let jsem byla za blázna.Hrála jsem roli smutného klauna.Utápěla se v depresích.Za pět let jsem stihla spadnout ze špice Mount Everestu v kolektivní oblíbenosti až na dno Mariánského příkopu. Cesta z pozice Alfy až po Omegu se na mě dost podepsala.Těch pár špatně zhojenejch škrábanců je mi ukradenejch.No co, tak to vybledne když se to opálí.Nezájem.

Ale co mám jako dělat s tím, že ze mě na Southu vyrost člověk zvyklej, co zvyklej.. přímo bazírující na svý pozici utsidera? Já nevím jak to normálně říct, odpusťte mi ty metafory... ale
jsem na tom jako Africký uprchlík.

Přešla jsem půlku černýho kontinentu, umírám žízní a hlady a když dojdu do tábora jsou tam na mě všichni milí a co hůř, dají mi podivnou hnědou věc kterou mám sníst? Oni to se mnou Humanitární pracovníci z Ameriky myslí dobře.Dávají mi výživný burákový máslo...ale co já, člověk zvyklej na placky z bahna a občas nějakýho zrní s tou podivnou a děsivou věcí mám dělat? Vždyť to co mi dávaj je.. divný, děsivý... nic za to nechtěj....

Omluvte tu metaforu, nic lepšího k objasnění situace mě nenapadlo...Ale chápete mě alespoň trošku? Jsem zvyklá na nadávky.Jsem naučená že cokoli mi kdokoli řekne myslí jedině v tom nejhorším slova smyslu.Jsem zvyklá na to že nevim, neznám, neumím a jsem ta nehroznější ze strašlivých. A teď najednou?

Jako..To,to jako že já...Já že mám...druhou nejlepší písemku z češtiny? Já...jako že já a né nějakej můj chytřejší dvojník jehož existence mi do teď zůstávala skryta, jsem vypočítala příklad z matiky? V čas? Svým způsobem..a to mi teda vosol bulvu, já to vypočítala navrch správně?
Ahahahahaha! Tak kde máte ( v lepším případě) tu skrytou kameru? Skočila jsem vám na špek...

Jako ahoj děti jmenuju se Bea, líbí se mi Apocalyptica, Evanescence, HammerFall, Unsun, Nightwish taky Tarja a Mozart.... Cože? Žádný Fůůj?...Co?! "Vám taky?" jak jako kterou písničku mám nejradši? Nebude posměch? Nikdo po mě nic nehodí? A nehrajete to na mě...? Že by jste to jako začali házet až pozdějš?....Jak jako že po mě nebudete NIC házet? Ani zabijácký pohledy?
Pane Bože! Si děláte prdel ne?

Néé, paní profesorko, já nechci referát z Biologieeeee!
Jako zaco? Za jméno boží na darmo a sprostý slovo? No nené... :D
--- Pozor na mě,
za donesený referát
(proto že když ho donesu tak už dobrej bude)
bude dobrá známka,referát bude za každej vulgarismus
nebo jméno boží pro nic za nic,
ty..vogo já budu premiant!---

Nevíte jak opojnej je to pocit sedět po letech v první lavici a moci v ní sedět s klidem.Slyšet profesorovo či profesorčino každý slovo, v každý hodině alespoň něco vědět.Na tohle bych si zvykla! Jak úžasný je bejt v informatice ten kdo ví co je to IP adresa, Router a jak funguje a dokonce vypadá Procesor.Jak je to zvláštní a osvobozjící když vás nechají odprezentovat projekt na kterým jste se několik hodin podíleli aniž by se vás chystali sežrat za živa nebo ukamenovat kusy omítky...

Je to nové.Šokující.Opojné.Možná že i návykové.A do teď to bylo nedostatkové zboží.Bylo to zakázané, nedostižné a vysněné. Říká se tomu svoboda.Tolerance.... má to spoustu popisů, jmen a lidé si to představují všelijak. Můžu říct jen jedno. Je to skvělé.

Ale je to také děsivé.
A když chudák Karkulka došla po děsivém setkání v lese s vlkem k Babičce...
Byla vlkem sežrána!

Rozhlížím se.Čekám.Uskakuji.Jdou po mě, já to vím...Jdou po mě!!! Jdou po mě!!!
Jsem naučená to čekat.Je to vlastně to jediné co mě základní škola pořádně naučila. A ono jako nic.A co teď s tím, hmm?

Když vypnu paranoiu uleví se mi.Ale přece, když už jsem vypla ochranou masku "Jsem zlá hnusná bestie, mám k dispozici všechny nekalý praktiky a nebojím se je použít" nemůžu vypnout i poslední linii svý obrany.... Vždyť to by byla do nebe volající blbost.

Zase Metafora.
Vysmála jsem se Trojskýmu Koni.Probourám brány kvůli Troský...Toleranci? Ať už má jakou koli podobu.Pro mě za mě ať je to třeba Kočka.Nebo pes, osel, vůl, ovce. To je fuk... Ale, když jsem ve Stepfordu nenaletěla na Blond vlasy a na růžovou naletím na Ámosovi na rozmanitost a masku tolerance? Na punc náboženství? Když neprošla růžová projdou kříže?


Jak si poradí Bea-Mall zvyklá "jen na to nehorší" s tolerancí a vším dalším co brala jen za vrchol SCI-FI z oblíbené knihy zvané Bible??? Již brzy.. ve vašich internetových prohlížečích....





Tichá společnost

20. září 2011 v 21:35 | Silverstorm |  *Téma Týdne*

Nad celým okolím je ticho. Sedím zabalená do své deky a přemýšlím. Kolem slyším jen spokojený dech svých spolunocležníků a občas zašustění větru ve větvích. Proč nespím? Proč jsem vzhůru, když mě zítra čeká pochod? Užívám si. Líbí se mi ticho. Je černé a přátelské. Známé. Mám ho ráda. Cítím se, jako když jsem před lety schovávala hlavu pod peřinu, aby mě máma nemohla vzbudit. Schovávala jsem se do černého ticha. Teď už pod peřinou není.

Vůbec si všímám, že z mého života ticho postupně mizí. Poslední dobou ho vůbec nejsem schopná zastihnout, ani doma. Čím to je, že je ho pořád méně? Všímala jsem si ho snad lépe jako malá? Nebo nikdy nebylo a já si ho vymyslela? Nevím. Jen vím, že někdy mi opravdu chybí. Když stojím na zastávce, zvoní tramvaj a auta vrčí, lidi telefonují a pokřikují na sebe a já si říkám: Ticho! Buďte ticho! Chci ho ještě slyšet!

Namítnete, že ticho není slyšet, ale to je přece to krásné. Vždycky se mi nejlépe přemýšlelo, když mi do toho nikdo nemluvil, a nerámusil. Teď už to jde jen v noci. Nejlépe v lese a pod širákem. Pod hvězdami. Hvězdy a stromy jsou tiší společníci, kteří neruší tok myšlenek. Proto nespím. Abych se vědomě začlenila do toho společenství. Umím mlčet i celý den, umím to dobře. Nic mě neuklidní víc, než pozapomenutá letní noc, plná tiché tmy a černého klidu, která mě pojala do své všeobjímající náruče. Většinou nevím přesně, kdy jsem usnula. V tichu se bdění a spánek slévá dohromady, na ničem nezáleží. Jako by se čas zastavil, nic se neděje. Ale když všechno domyslím, a v hlavě už kromě ticha nezůstává místo ani na jedinou myšlenku, lehám si zpět na zem a v náruči noci usínám.

Ráno už čas zase poběží a ostatní vstanou a začnou s rámusem balit. I já vstanu a půjdu s nimi. Ale uvnitř budu mít něco jiného než oni, upovídaní a rozesmátí. Já vím, jakou noc zaspali, já jsem slyšela ticho.

Království za suché kalhoty!

20. září 2011 v 21:12 | Silverstorm |  Plevel

Tak jsem tu zase se svým zpravodajstvím z plevelích výprav. Tento víkend jsme se vydali do bývalého těžebního regionu za Plzní, do města Stříbro. Cesta tam probíhala, jak jinak, vesele. Všichni byli v dobré náladě a hlodavci byli ve vedlejším kupé, tak jsme se příjemně naladili na nastávající dny.

V sobotu mě a Slečnu T vyslali po ránu do infocentra. Naštěstí bylo hned vedle DDM, kde jsme spali, jinak bychom se asi rozespalé ztratili v uličkách města. Naštěstí jsme k informacím dostali i mapu, takže cesta zpět už nebyla tak problematická. Bylo to také trochu proto, že jsme vyběhli jen v tričkách a po ránu bylo chladno (tedy mě, Slečně T asi těžko). S plánkem a zbytkem oddílu jsme vyrazili na věž kostela, kde jsme měli téměř hodinovou prohlídku. Víte co dělal věžný, žijící svůj život těsně pod střechou věže? Zvonil na zvony, hlídal město a z dlouhé chvíle lovil holuby (rozhodněte sami, jestli chytal ptáky kolem věže, nebo se jen tak šťoural v nose).

Po této poučné prohlídce jsme vyrazili hledat kamení. Vzhledem k tomu, že město na řece Mži leží téměř na hranicích, nebyla nouze ani o bunkry. Nakonec si každý našel aspoň kusek galenitu na hromadě hlušiny. Vrátili jsme se zpět a večer jsme ztrávili vtipnými hrami a zpěvem.

V neděli jsme za drobného mžení vyrazili na pole k plynovodu, protože na takových místech je dobrá šance najít nějaký přádný šutr. Já jsem našla krystal křemene na šířku 4 cm, takže jsem ten předpoklad prokázala. Bleška pak ztrávila dlouhou dobu snahou mi ho ukrást, jenže to by mě asi musela zabít. Vydrželo jí to přesně do chvíle, kdy nás zastihla taková menší průtrž mračen. Asi za hodinu nás to přestalo bavit, tak jsme si nasadili batohy a vyrazili na nádraží, kde jsme se převlékli do suchého a zahráli jsme si bezva hru, abychom nebyli zase moc suché. A pak už jen hurá domů, k teplé večeři, teplé vaně a teplé posteli. A k tolik tolik touženým suchým kalhotám!

Fight for right

20. září 2011 v 9:32 | Angel Enigma |  Alej - Advantaged Lair of Elite Jerks
Výborně, jsme zase a opět na Lairu a proč nezahájit den po týdenní absenci křížovou palbou.
A nedívejte se na mě, tentokrát jsem si fakt nezačala, přísahám. Přijdu si jen tak z povinnosti na Lair s klasickým účelem nezabít a nebýt zabit. S chronickou rýmou, svým klasickým zimním kašlem kterého se zbavím nejspíš nejdřív zase v květnu, sluchátky v uších, nabitým notebookem a relativně klidnou náladou se skládám do mě přidělěné symbolické dřevěné klece v podobě školní lavice, zapínám počítač a všemi mě známými způsoby imituju svojí neexistenci. V hlavě zběžně projíždím, co si uvařím k večeři, jakou baterku - náhrada za lithiový adaptér v mém počítači, který věkem sešel - si seženu, jestli se za dobu co jsem neviděla internet změnila aktuální situace v Lybii, s minimálním zájmem prohlédnu odpudivé modely spolužaček - od vytahaného svetru a opraných- Perwol Powa, haha - džín Slečny Spammerky, omatlané pedikůry Olihně nebo pyžamoidního topu Sépie a pobaveně, nicméně bez komentáře sleduju slepičí přivítání Krakatice, která právě dorazila odkudsi z tramtarie, všem samozřejmě strašně chyběla a všichni samozřejmě strašně chyběli jí.
Kdyby jen tahle nádherně růžová idylka trvala déle jak pět sekund.
Hopperka není ani slepá, ani hluchá. Je to jen čistokrevná svině. Po hodině, co jsem jí nechala bavit se na můj účet, jí bylo nevybíravě vysvětleno, že až příště bude chtít drbat někoho, kdo je v místnosti, ať si na to vezme megafon aby jí bylo slyšet opravdu až v Uruguai, kde splašky co z ní padají třeba budou někoho zajímat. Na dotaz co že jsem to říkala jsem slečnu odeslala do jasných končin - na ušní.
Pochopitelně se musela běžet pochlubit, postěžovat, povyprávět nebo co - u ní těžko rozlišit, postoj HAP -Hloupá anime postavička - provádí u všech zmíněných akcí, Záprdkovi. Na jeho posměšný výraz ke mě odpovídám tím, co si o něm myslím už dávno - vztyčeným prostředníčkem. Coby třešničku na dortu se mi podařilo děsnou náhodou zkazit Hopperce vítězství v pinkací soutěži. Jaká škoda, že se mi míč zakutálel přímo k jejím nohám trochu větší rychlostí čímž jí a její spoluhráčku vyvedl z rovnováhy...
Proč mě nezačít ničit hned první den zpět, že. Nicméně pořád mám pocit, že vedu, minimálně o vlastní duševní klid. Takže Diamanty...GO!
Zatím se mějte hezky, vážení čtenáři, držte mi palce a já vám je držím taky a hlavně pamatujte

Za sto let budu mrtvá. A všichni lidé, co znám, taky. Tak co.

I'll numb the pain till I am made of stone

18. září 2011 v 23:33 | Bea-Mall |  Ámosi "POMLČ"!
Zas nějaká lama co neumí anglicky napsala anglickej nadpis k českýmu článku.Vyloučíme jí za to z klubu amatérských germanismů....To si nechte na jindy.

Zdravím, po hnusácky dlouhé době.
Stýskalo se vám po mě?
Ohromila vás změna na tomto BloGuíÍíÍsQu?

Dali jsme si na ní záležet.I když to tak nevypadá makáme na tomhle děťátku ve dne v noci.
Jen je toho prostě moc.A čím víc to slovo "moc" obsáhne tím větší je pravděpodobnost že Phoenix zakáže zveřejňovat dokud v textu najde vulgarismus, narážku, dvojsmysl nebo cokoli jiného co se jí nelíbí. A to ona si vždycky najde.

Každopádně tady mě máte.Mě a můj myšlenkovej průjem. Nefiltrovanej, jako novej Staropramen.
Pletu si jména hlavních hrdinů.To je holt nevýhoda když má člověk hlavní hrdinku a vypravěčku v jednom naprostou Bigamistku. Nedám dohromady desatero a machruju na církevní škole. Jo a pozor, podle mojí nový "nejhroznější důry" profesorky angličtiny mám, a na to pozor- možná je to nakažlivý- Snobskou Angličtinu. A teď zpět ke kořenům...edy vlastně ke kamenům.

Speak your mind
like I care
I can see your lips moving
I've just learned not to hear
Don't waste your time
Naučila jsem se za ty roky spoustu věcí.
Musela jsem se je Naučit sama. South nebyla jen naprostá vymejvárna a hnusná mučírna.Nebyl to jenom ledajakej blázinec.Byla to škola (Vááážně? No nekeceeej!) Byl to Pe3ny-South.

A já se teď najednou ze southu dostala na školu plnou tolerance, přátelství a já nevím čeho všeho dalšího super kladného.
  • Přivítali nás jako "Drahé Bažanty" neoficiálním dopisem naši starší spolužáci.
  • O přestávkách se chodí ven hulit a trhat hrušky, švestky a já nevím co ještě.
  • V automatu není kafe pod kódem "Volba neobsazena".
Ve vedlejším automatu je dokonce volně prodejný Energy drink a bagety...
"Ámosi-Pomlč!" se pro mě pomalu stává tak bezpečným že pouštím Virgínii z Krytu. Ten pocit. PANEBOŽE! ten pocit. Prostě jdi, můžeš se projít aniž by na tebe skupina hnusnejch hajzlů v příštích vteřinách spáchala atentát.
  • Naruay byla volně přesunuta spolu s Angel Enigminou, Ang do imaginárního výjezdního teamu NSA, který ve speciálně upraveném Trambusu nahání hlavního záporňáka po USA.
Prostě pohoda. Jo a Roney King dokonce umí "Podat pac". Moje drahá Insomnie se stále rozvíjí. Vlkodlaci zatím nedorazili.Nepřijel zatím ani Mercedes....
It's never enough for you, baby
Don't want to play your game anymore
no matter what you say
I'm all out of love for you, baby
and now that I've tried everything

I'll numb the pain till I am made of stone
Všechno je krásný.Ne, kýčovitě krásný. Už nejsme na Southu, nevezmeme se za ručičky nepředvedeme "American Zombie smile" na týlku přes dva palce... Ale přesto je ve mě pořád pálivá paranoia. "Jestli pak ty nejsi blbá a neskočila jsi na stejnej trik, jen s tím že Růžovou a Blond zamaskovali větším barevným spektrem a opuncovali křížem?" Tuhle část sebe sama nevypnu. Zachránila mě už milionkrát. Bude ve mě na vždycky....
It's never enough for you, baby
Don't want to play your game anymore
no matter what you say
I'm all out of love for you, baby
and now that I've tried everything
I'll numb the pain till I am made of stone

Kamenem možná jen tak nepohnete ale vyrýt do něj leckdy něco můžete.

Ve mě jako v Menhyru toho moc pěkného vyrytého není. Ráda bych byla Kromlech, ale nejsem. Nikdo neví k čemu sloužím, na co jsem. Rozhodně nejsem Stonehange. Ale Made of Stone rozhodně jsem.A navždycky budu.

V rozkladu

15. září 2011 v 22:25 | Silverstorm |  Plevel
Pamatujete si mojí prokletou učebnici angličtiny? Už u mě nebydlí.

Dnes jsem konečně došla do knihkupectví a hodila pokec s chlapíkem u poklady. Naštěstí dost chápavý typ, asi je tam dost platí. Opravdu mě potěšilo, že se to vyměnit dá. Nahánělo mi to strach celý týden. A když jsem pak s klidnou myslí přišla domů, vrhla jsem se na jinou práci.

Zítra pro změnu odjíždím na plevelí výpravu a musela jsem si uvařit. Podívejte , zkuste si někdy vařit čtyři jídla zároveň, nic nezničit, nepřipálit ani nesníst. Klaním se všem profesionálním kuchařům a absolutně nechápu, jak to dělají. MámTeď čtyři jídla, každé jiné, a jsem si jistá, že s nimi vydržím dva dny živá. Samozřejmě, kuchyň zůstala úplně ve stejně dokonalém stavu jako předtím, ale i to mě stálo dost sil. Jestli dnes uvidím ještě cíp hadru, nebo houbičky na nádobí, rozložím to na prvočinitele.

Ještě na okraj, moje máma měla narozky a příští týden slavíme. Koupila jsem jí zapkací misku a ušila jsem rozkošného medvídka. Jestli dnes uvidím jehlu, rozložím jí na prvočinitele taky.

S...O..(do)...I.

13. září 2011 v 22:53 | Phoenix |  SOI-Jail For She Blue Lion
You wanna see the Light...
SO, DO I...
Jak to Amy Lee spolu s KoRny notuje, že?
Já si taky notuji.Název svého oblíbeného oustavu. SOI. Polička přetékající idioty, v doslovném překladu plné verze zažité tří písmenové zkratky kterou vykoumala Lvice.Já šťastný Plyšák, Prvák.
Viděli jste někdy někdo plyšovýho ptáka ohniváka? Vždyť musí vypadat jak na oranžovo natřený kuře NaPiPi.No, do pr-de-le...
Im Like Freak on Leash...lalalala.
Blázen na Vodítku. Roneyho Kingouška už jsem dlouho neviděla (Tímto zdravím pražskou část Diamondů a rovnou se omlouvám na příští týden, když nám ten školní rok tak pěkně začal musíme hned něco zpracovat, něco oseminářovat a lecos taky propísemkovat a propoznávačkovat)
Zkouška místního rozhlasu.

Zplihlý Kuře volá Šťastnou Rybu....Kuře, tady Kuře, Kuře na příjmuuuu!
Kuře hlásí znovu smazanou Evanescentní recenzi- Nemohu, nemohu mám malou dělohu!

No, nemachrujme s Ampliony,že?


Se-Šakalou-V-Jedný-Lavici----NODOPRDELEEELELEEEEE!
Já vůbec nejsem, ne vážně nejsem, sadistická.Mě se jen hrozně líbí popisy "výslechů" z MALEUS MALEFICATUM. Kladivo na Šakalku.Dvojitýýý!

Si představte, Bea-Mall nosí úkoly z matiky.O co hůř vypočítaný. A pak si představte že Phoenix sedí se šakalou a zatím nemá na krku ublížení na zdraví...Mám takovej dojem že jsme za léto nějak zněžněli a zlenivěli, Drazí Diamondi!

Kdyby se vám Lvice a Siréna zdály uražené- neptejte se jich na mě.Nas....štvali by jste je ještě víc. Jsem BéeFko s Šakalkou.Pan Pé si Geluje vlasy a já žralokovi půjčila zápisky. A pokud mi to ještě měsíc vydrží, zkazím naší drahé malé milé zlaté, boubelatinkaté její vysněnou oslavu.Nějaké její "a mě už bude tolik a tolik,jsem já to ale velká holčička, oslavíme to nákupy" je přímo inspirativní. Nechám pro to postavit NELEGÁLNĚ nějaké pěhňoučké obchodní centrum a den demolice dohodnu na den Šakalčiny Shoping oslavy.A před tím než jí tam zamknu se podívám jak si vybaluje polštářek do rakve a hádá...
"Jů, to je takový měkkoučký, to budou nějaký hadříčky."

A možná že se taky žádná demoliční oslava konat nebude.
Tak dlouho to s ní nevydržím.

Modrozelené fiasko

9. září 2011 v 15:14 | Silverstorm |  Alej - Advantaged Lair of Elite Jerks
Tak jsem se zas jednou stavila. Dnes vám budu vyprávět moc pěkný příběh Jak Silver hodila šest stovek do kanálu.

Samozřejmě, že ne doslova. Stalo se to takhle:

Náš nový učitel na angličtinu oznamoval, jakou učebnici máme mít. Pochytila jsem jméno, a pak ještě, že je zelená. Tak jsem po pár dnech naběhla do knihkupectví a pořídila si zelenou učebnici daného jména. Poprask nastal, když jsem přišla na hodinu. Všichni vytáhli své učebnice a do jedné je měli asi o odstín víc do modra než já. Abych pravdu řekla, taky jsem zmodrala. Pak zezelenala a nakonec si skoro prokousla ret. Učebnici jsem ani nevyndala z tašky.

Ještě během hodiny jsem stačila proklít učitele, učebnici i lidi, co ji vydali, sama sebe a ještě několik lidí, kteří se mi náhodně připletli do cesty. Teď jsem už doma a naprosto zoufale prohledávám jistou igelitku z knihkupectví. Měl by v ní být účet. S trochou štěstí ho najdu a podaří se mi vyměnit učebnici intermediate za učebnici advanced. Držte mi palce.

Back to darkness

7. září 2011 v 17:35 | Angel Enigma |  Alej - Advantaged Lair of Elite Jerks
Never again will I be dishonoured, never again will I be reminded...
Venku je zataženo, dusno. Poměrně odpovídající počasí tomu, co se právě děje. Samozřejmě, že přes všechny přípravy se dostáváme k prasklé gumě u silonek, zničené grafice v tumbleru a ukopnutému malíčku, čímž vším se mi osud opět snaží naznačit, že to tak snadný mít nebudu. Nicméně na to jsem v psychické přípravě a na Lair dorážím s ledovým klidem.
No jo. Vůbec nic se nezměnilo. Teda...minimálně. Umělkyně má zpátky svojí původní barvu vlasů a účes "Už týden spím na ulici". Frajírek je po sestřihu, že jeho hlava připomíná protáhlý brambor. Ostatní ve stavu téměř nezměněném, v případě zpozorování zaznamenám, poznamenám a podám hlášení.
Co možná stojí za zmínku jsou dva nové exempláře. Japonská, vietnamská, korejská nebo kdovíodkuď - nehodící se škrtněte - studentka, říkejme jí HelloKitty).
HelloKitty se pochopitelně dostala do spárů Slečny Prané Spammerky (pro urychlení mi doufám prominete zkratku SPS), která je přece také vlastně poloviční japonec, vitenamec, korejec nebo kdovíco - nehodící se škrtněte - tudíž je tím pravým člověkem a správným samaritánem pro začlenění HelloKitty, která česky umí podle prvotních poznatků asi deset slov, do našeho perfektního a přátelského kolektivu. V jejím zájmu jí přeju, aby jí neprodloužili vízum. Nebo minimálně studijní umístění na Lairu.
Exemplář číslo dva, o něco vyšší a pravděpodobně inteligentnější Frajírkova obdoba, obsadil volné Frajírkovo místo vedle Weverky. Character unknown. Nejspíš se stane obětí mého psychologického výzkumu. Ale až se budu hodně nudit. Víc než dneska.
Ve skupinové práci mě pochopitelně víc než spolupáce se skupinou zajímá komáří štípanec na zápěstí, který nemám tušení, kde jsem nabrala. Silonky sundat nemůžu, protože i přes vytrvalou snahu mám lýtka pořád ještě omlácená, oškrábená, omalovaná, poštípaná a popálená. A ne, to by k mé věrné imitaci školní uniformy nedělalo hezký dojem.
O první přestávce se setkávám se svou psychickou záchranou, Wolf, Millie, Silverstorm a Jezinkou. Ani v jejich kolektivu neregistruji větších změn, snad jen několik notebooků včetně přírůstků u Crystal Wolf a Jezinky navíc. Ano, je to normální. Ne, naši šprti budou vždycky vést ušmudlané, ale pečlivě nalinkované posváté sešity, takže budu vždycky se svým černým strojem jedna z mála výjimek tady. No...můžete mi říct, proč mě to překvapuje?
Takže žádná markantní změna. Mlčím jak vyřezaný Sioux, v těžších momentech přecházím ke zpěvu hymen - věci se možná mění, ale starej dobrej Catalyst-kruh zabírá perfektně.
Tak vážení čtenáři, těšte se na další report, dekuju za pozornost, mějte se krásně a pamatujte -
Za sto let budu mrtvá. A všichni lidé, co znám, taky. Tak co.

Back to black

5. září 2011 v 9:59 | Angel Enigma |  Alej - Advantaged Lair of Elite Jerks
Krásné ráno, vážení čtenáři!
Angel Enigma se vám hlásí tentorkáte již z Prahy, kde dobíhají její poslední přípravy pro nakráčení na Lair.
A nejsem nezvěstná, jen si nejsem podobná.
Kdo četl můj poslední článek, chtěla bych ho znova upozornit, že se jednalo o takzvaný Hoax, nepravdivou informaci vypuštěnou z rozpustilosti mysli a zosnovanou do obšírného plánu, o jehož průběhu a výsledcích vám poreferuju zase jindy.
Back to Bussiness, hm? Angel Enigma, která vám tímto i pošle hrubou výroční zprávu za prázdniny, se prostě začala vracet do běžného normálu.
Co do vzhledu?
Dobarvila jsem si hlavu, zastavila se na manikůře, vytáhla ze skříně saka a klasické džíny a trička zaklidila hluboko dovnitř, zas až na příští léto. Sbohem zářivé barvičky příjemné a veselé Enigmy, buď pozdravena vážná a respekt budící černá, patřící Angel.
Do Diamondské psychologie?
Co vám budu povídat. Kryty zavřeny, miláček davů ERA je připravena v plné polní, hrubé postupové plány probrány s diamond-people. Můžete jen vyhrát když není co ztratit. Minimálně po nějakou dobu by mělo vše probíhat v mojí režii. A věřte mi, že se mají na co těšit.
Z pomyslné kabelky postupně vyskládávám kameny z Norska, koňské pamlsky z týdenního pobytu v hřebčíně, vyklepávám písek ze Zakyntosu, vytahuju psí chlupy, vybírám odstřižky papírů a dětské kresby z tábora a vysýpám i jehličí ze Šumavy.
Totéž teď musím udělat i s kabelkou reálnou.
Prázdniny byly fajn. Kdybych vám měla popisovat tábor, byl by z toho článek na každý den a nalijme si čistého vína - moje optimistický kecy o tom jak jsem se měla dobře a jak bych tam chtěla zůstat na pořád by nikdo z vás nečetl.
Celkově se prázdniny vydařily, stihlo se co se stihnout dalo, udělalo se co se chtělo udělat.
Nicméně mám z návratu na Lair pocit dobrý. Mám pocit, že mám situaci pod kontrolou.
Tak mi ho do háje alespoň na nějakou dobu nechte! Smějící se
Držíte mi palce? No, máte na co. Drahouškové určitě nebyli pozadu s leštěním falešných úsměvů, přebíráním oduševnělých řečí, dobarvováním duhových přetvářek a trénováním pohrdlivých výrazů směrem ku mě. Oni by přípravu nezanedbali, to se nebojte. Bude hůř. Bude. Ale tak...od čeho jsme Diamond People, že. Tak čekejte na první zprávy z mé první spanilé jízdy. Děkuju za pozornost, mějte se krásně a pamatujte -
Za sto let budu mrtvá. Ale všichni lidé, co jsem znala, taky. Tak co.

Back to Fairy tale and Californication !

1. září 2011 v 6:02 | Phoenix |  Inside of diamonds
Velitelka tohoto blogu vylezla z pelechu, uculila se nad romantickou smskou od přítele a když zahuhlala moudro v angličtině došlo jí že šedesátidenní jízda na koni,pendlování mezi labilní matkou a nepopsatelým otcem,breptání výhradně v angličtině,pokusy o vaření končící až záchranou od přítele který uhasí kuchyňi,vyvětrá, koupí pizzu a ještě utěší....Se na ní podepsaly.Venku svítalo, ale na vzávání allá insomnie už jsou všichni zvyklí.
Její pohled se od okna stočil na kalendář.
A najednou,... Toho všeho je teď konec.
Zběsile, zježená, bez veškeré Diamondské Obrany avšak s Goretexem plným až po okraj vyskočila, zařvala jak drak probodnutý kopím... "PRVNÍHO!"
UÁÁÁÁÁ,KUR*ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!
Prvního září!
Do...pr....do prkrdele!

Skok za který by se nestyděl ani Šemík.
Z odrazu na zrcadlové skříni na mě civí zježená a vyjevená blondie příšera v dlouhém neforemně vytahaném tričku v barvě khaki...
Skříň, modrý vak, v něm černé sako a sukně. "Jakože nejsem silně věřící ale God bless us everyone, že mě napadlo to nechat vyčistit, vyžehlit a uložit už minulej tejden."
Koupelna.Sprcha pod deset minut, proto že na kondicionéry sere po ránu pes. "Kterej ten parfém má větší propagaci?Voní mi oba dva, ale ten kterej má věší propagaci, ten bude znát i šakalka a bezmezně jí nasere to že já za něj utratit prachy mohla,proto že já na to mám, a ona neeee.." Fénečku, miláčku, kde tě mám?Gumičko, holčičko pojď k mamince...
Necesér (kur.. to je taky slovo po ránu!) Třiprdele super jílu, či bahna jemu podobné,pudru že by stačil na prdýlky všech dětskejch porodnic, kajalová tužka a rudá rtěnka to jistí.
"Slečno a vy jste kdo?"
Křičící *Křičící* Křičící* Křičící* Křičící* Křičící (hvězdičky nahradtě libovolnými vulgrarismy)
"To jsou blbý vtipy po ránu!"
Ahoj Pé, taky tě ráda vidím.Ale ty croasanty co máš v tom papírovým pytli v levačce vidím radši.Tři kafe.Jedno pro přítele, další do hrnečku s beruškou (ne že to na mě bonznete!) aposlední do Tumbleru. A jede se dál. Kabelku od Prády,nebo radši od Diórečku??
Netušim,beru tu která vypadá větší. Taška s nootesem zbalená do předu.
"Díky miláčku!"LíbajícíLíbajícíLíbajícíLíbajícíLíbající
Pan Pé mě ujišťuje o tom jak ho mrzí že neví za co děkuji, jinak by to dělal častěji.Ještě včera byly kabely až na půdě.
_______________________
* * * * * * *
* * * * * * * * *
_______________________
Ze dveří vyšla v černém oděná lady....
Už držím hubu.To zní jak z parodie na (Wo)Man in Black. Štangle, neštangle dobíhám trolejbus.Děkuji řidiči že na mě chviličku počkal a tím vlastně mobilizuji základní Diamondský Mód -Jsem ozbrojená mrcha a svoje zbraně umím použít.
eMPé4ka,sluchátka do uší- Ahoj můj skvělý deseti minutový sestřihu spirita.Nevíš jak ráda tě teď vidííííím!
Here Iam, You Cant Take Me so Gett of My Back.We are(nt´) Brothers Under the Sun.Let the Sound of Bugle played just for me.There is Long away Back because This is where i Belong. I hate them all but it isnt Nothing I've Ever Known Here in this institute I Will Always Return.
Nedobrovolně ale stejně. Always Return...

Grr.Kdybych měla kapsy a v nich kudly, všechy by se samovolně otevřely.
Támhle přichází má drahá...Šakalka.

American Dream. American Smile. So, this is Californication...
Pokud hodláte namítat že na to nemáte náladu, trhněte si!

Naznačení políbení na pravou a pak na levou tvář.
Široký úsměv.
Letmým pohybem jí do otevřené kapsy kabelky vkládám kus makrely kterou nesežrala Micina od sousedů a odložila nám jí na parapet. Ach, jsem ti tu napodobeninu Vuittona vylepšila! Tohle bylo to poslední co ti chybělo k puncu dokonalosti.
"Drahoušku, pojď se mnou.Letos si sedneme pospolu!"
Nadšení v mém hlase se rozléhá po školních pozemcích.Tak.Zkáza může začít. Ta namyšlená nána to neodmítla.Zakázala jí to její falešnost a její hrdost...A pořád nechápe co jí to smrdí v kabelce. Ááááááááááááá. So THIS IS CALIFORNICATION!










Případné zdroje by měly být v popisu obrázku.Často si některé ilustrace vytvoříme samy.
U těch popisky nejsou.Zajímavé fotky máme z DeviantArtu.Jejich autor je u nich uveden v popisku.
Děkujeme za pochopení.

Na veškeré zde zveřejněné texty,vyjma označených citací se vztahuje autorský zákon.
Kopírování(bez ikony) zakázáno!