Back to darkness

7. září 2011 v 17:35 | Angel Enigma |  Alej - Advantaged Lair of Elite Jerks
Never again will I be dishonoured, never again will I be reminded...
Venku je zataženo, dusno. Poměrně odpovídající počasí tomu, co se právě děje. Samozřejmě, že přes všechny přípravy se dostáváme k prasklé gumě u silonek, zničené grafice v tumbleru a ukopnutému malíčku, čímž vším se mi osud opět snaží naznačit, že to tak snadný mít nebudu. Nicméně na to jsem v psychické přípravě a na Lair dorážím s ledovým klidem.
No jo. Vůbec nic se nezměnilo. Teda...minimálně. Umělkyně má zpátky svojí původní barvu vlasů a účes "Už týden spím na ulici". Frajírek je po sestřihu, že jeho hlava připomíná protáhlý brambor. Ostatní ve stavu téměř nezměněném, v případě zpozorování zaznamenám, poznamenám a podám hlášení.
Co možná stojí za zmínku jsou dva nové exempláře. Japonská, vietnamská, korejská nebo kdovíodkuď - nehodící se škrtněte - studentka, říkejme jí HelloKitty).
HelloKitty se pochopitelně dostala do spárů Slečny Prané Spammerky (pro urychlení mi doufám prominete zkratku SPS), která je přece také vlastně poloviční japonec, vitenamec, korejec nebo kdovíco - nehodící se škrtněte - tudíž je tím pravým člověkem a správným samaritánem pro začlenění HelloKitty, která česky umí podle prvotních poznatků asi deset slov, do našeho perfektního a přátelského kolektivu. V jejím zájmu jí přeju, aby jí neprodloužili vízum. Nebo minimálně studijní umístění na Lairu.
Exemplář číslo dva, o něco vyšší a pravděpodobně inteligentnější Frajírkova obdoba, obsadil volné Frajírkovo místo vedle Weverky. Character unknown. Nejspíš se stane obětí mého psychologického výzkumu. Ale až se budu hodně nudit. Víc než dneska.
Ve skupinové práci mě pochopitelně víc než spolupáce se skupinou zajímá komáří štípanec na zápěstí, který nemám tušení, kde jsem nabrala. Silonky sundat nemůžu, protože i přes vytrvalou snahu mám lýtka pořád ještě omlácená, oškrábená, omalovaná, poštípaná a popálená. A ne, to by k mé věrné imitaci školní uniformy nedělalo hezký dojem.
O první přestávce se setkávám se svou psychickou záchranou, Wolf, Millie, Silverstorm a Jezinkou. Ani v jejich kolektivu neregistruji větších změn, snad jen několik notebooků včetně přírůstků u Crystal Wolf a Jezinky navíc. Ano, je to normální. Ne, naši šprti budou vždycky vést ušmudlané, ale pečlivě nalinkované posváté sešity, takže budu vždycky se svým černým strojem jedna z mála výjimek tady. No...můžete mi říct, proč mě to překvapuje?
Takže žádná markantní změna. Mlčím jak vyřezaný Sioux, v těžších momentech přecházím ke zpěvu hymen - věci se možná mění, ale starej dobrej Catalyst-kruh zabírá perfektně.
Tak vážení čtenáři, těšte se na další report, dekuju za pozornost, mějte se krásně a pamatujte -
Za sto let budu mrtvá. A všichni lidé, co znám, taky. Tak co.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Případné zdroje by měly být v popisu obrázku.Často si některé ilustrace vytvoříme samy.
U těch popisky nejsou.Zajímavé fotky máme z DeviantArtu.Jejich autor je u nich uveden v popisku.
Děkujeme za pochopení.

Na veškeré zde zveřejněné texty,vyjma označených citací se vztahuje autorský zákon.
Kopírování(bez ikony) zakázáno!